Rozjezdová výprava

Ještě dříve, než nadešla letošní první schůzka, vyrazili jsme na Rozjezdovou výpravu. Bohužel se nás na srazu nesešlo příliš mnoho, ale i přesto jsme si tuto akci užili. Z Brna jsme vlakem dojeli do Kralic nad Oslavou, kde začala naše víkendová cesta krásnými údolími říček Oslavky a Chvojnice. Protože se už stmívá brzo, chvíli po vyražení začala na krajinu padat tma, ale to nám příliš nevadilo. Po pár kilometrech jsme se utábořili na příjemném místě přímo na břehu říčky Chvojnice a dali jsme si večeři.

Druhý den jsme pokračovali skalnatým údolím dál, dokud jsme se nedostali na rozcestí jménem Senoradský mlýn, kde Chvojnice ústí do větší Oslavky. Protože se říčka dost klikatila, několikrát jsme během cesty museli brodit, ale pokaždé jsme tuto překážku překonali se suchými botami. U mlýna jsme doplnili vodu, a pak jsme se pustili do výstupu ke hradu jménem Kraví Hora. Na rozdíl od některých jiných hradů, které jsme na našich cestách potkali, z tohoto se do dnešní doby zachovalo celkem dost – velké zbytky dvou kruhových věží a několik menších zídek. Zde jsme uvařili oběd – špagety, u jejichž jezení jsme se všichni dost nasmáli. Na další cestě nám trošku sprchlo, ale my jsme si ji zpříjemnili hraním "dračáku". Naštěstí déšť po chvíli přestal, a tak se nám zase šlo příjemně.. a to až do chvíle, kdy se před námi objevil velký brod, který jsme nedobrovolě museli překonat (most tu totiž nestojí). Nebyl tu však příliš silný proud ani hloubka, takže jsme se bez potíží dostali na druhou stranu. Následně se strhla nelítostná netýkavková bitva, při které jsme si všichni dost zaběhali 🙂 Po výstupu na Vlčí kopec, během kterého jsme uviděli mloka, nás čekala pěkná cesta nad hranou údolí, odtud se nám naskytaly pěkné výhledy na divoký a skalnatý kaňon Oslavky. Tato cesta nás zavedla až na druhou zříceninu, jménem Sedlecký hrad. Zde jsme měli v plánu dnes přespat. Zatímco někteří z nás vařili mátový čaj, jiní se věnovali dostavbě jedné z hradních zdí. Když jsme se navečeřeli, chvíli jsme ještě u ohýnku hráli na kytary a zpívali.

Nedělní dopoledne jsme strávili na Sedleckém hradě – pustili jsme se totiž do archeologických vykopávech, při nichž jsme objevili nečekané nálezy: dvě staré mince. Když jsme si dali oběd, sbalili jsme všechny věci a vyrazili na cestu do Náměště nad Oslavou, kde jsme nasedli na vlak, jenž nás měl dovézt až do Brna. Náš vlak však po cestě potkala neočekávaná příhoda (která naštěstí měla šťastný konec), a kvůli tomu jsme do Brna dorazili o víc než hodinu později, než to bylo v plánu.