V sobotu po ranní písni, snídani a zabalení jsme razili dál údolím po červené značce. Opět jsme procházeli takovými „romantickými“ úseky. Takže až vám děti doma budou říkat, že to byla romantika, byly úseky kdy jsem byl rád, že nikdo nikam nezahučel. Vlastně Orlík si v pátek udělal malý klouzací výlet o pár metrů níž, ale nic se mu nestalo 🙂 Došli jsme na Sečan, kde jsme si dali k obídku chleba s taveňákem a salátovou zeleninou, páč vitamíny potřebujeme – jsme totiž hustí a i s těžkejma báglama šlapeme bez větších obtíží. Závěrečný kopec do vesnice Nivy, pár natrhaných jablek na sváču a už jsme v cíli naší dnešní cesty a to na hradě Lísek. Jakej si kdo stan postavil takovej ho měl, u ohýnku jsme si udělali véču – tortily se super směsí: cibulka+masovka+zelenina. Martin si tam ještě do tortily přisypal kešu ořechy! Po tortilách a znovunalezení ztraceného Franty, který se vydal do vesnice pro olej, ale trochu zabloudil, jsme zapěli jak jen hrdla stačila… oheň dohořel a za velice jasné noci a Měsíce téměř v úplňku jsme se přenesli do říše snů..
V neděli jsme dlouho spinkali, pomalu se balili a hrad lísek opustili asi v poledne. Ve Strážku jsme doplnili vodu a kousek za Strážkem jsem zapařili sadomaso a králikráli dej vojáčka – opět se jako zázrakem nikomu nic nestalo.. Žertuji 🙂 Není se čeho bát. Potom jsme v lese kuchtili fazole po dvou týmech. Následoval sprint zkopce do Věžné na vlak, který jsme stihli uplně naknop, na vteřiny.. A vláček nás dovezl do Brna, kde jsme se rozeběhli do náručí rodičů, mydlinek van a tepel domovů.
napsal: Kivi ale ještě jedno shodnocení slibuje Kaplan!!
