Společná fotka,
Obejmutí rybníčku.
Článek o Srazu PTO aneb Jak to viděl Kivi:
Páč do Vémyslic nic nejezdí, tak Řepa domluvila z Krumova pendl bus, většina oddílů s ním jela (krom Stezky, ti šli pěcha aj s báglama – umíí), ale já rozhod, že tam hodíme batohy a tech 10 kiláčků si dámě pěkně pěcha. Bouřka před náma utíkala, směrem na Dukovany. Pěkně hustý. Dorazili sme na místo a děcka už měly postavený beskydy zatímco já sem byl rád že sem sehnal loga (rozuměj asi dva metry dlouhý pevný klacek) na jehlan a pěkně jsem promok než jsem jakžtakž nějakej útvar postavil, a jak se to přehnalo, vyvedl jsem to k dokonalosti. Pořád pršelo a pršelo a děti se navečeřeli a šli spát.
Sobotní ráno, ranní píseň, standartní čištění zubů a zatímco děti hráli dopolední hru, já se zúčastnil školení na obsluhu motorové pily. Dopolední hra byla na téma druhé světové války, připravil ji Vencl a byla prej moc krutá! Po vobídku byly „dílničky“. Děti obcházeli mnohá stanoviště jako bylo „Lovení perel“, lukostřelba, taneční podložky, chůze po laně, voliš, kimovka… Večer sem dělal rajskou a povedla se mi 🙂 Děckám chutnalo, i když terka moc nemíchala s těstovinama a tak se hafo připekly a ještě teď když to píšu a umývací práce na kotlíku byly opravdu perný, jsou tam černý otisky ve tvaru kolínek. Po véči byl táborák, zpívalo se tam a rupla mi struna.
V neděli se popravdě nic moc nedělo. Balili jsme se a na oběd byly fazole s masovkou – už nikdy více něco tak strašně… no.. to se nedá popsat, to se musí zažít. Pak jsme se nechali odvézt busem do Krumlova kde si děcka dali zmrzku a pak jsme doťapali až na společnej vlak, kterej byl exkluzivně velkej pro všechno to pionýrstvo, co se vezlo do Brna. Tam se děti rozeběhly ke svým rodičům, sláva nazdar výletu, zmokli jsme a už jsme tu.
