Sraz byl v Králově poli u nádraží. Sešli jsme se docela ve velkém počtu a hned jsme se rozdělili na tři výzkumné týmy. První tým: Já, Majda a Terka, druhý tým: Vojta, Matouš a Honzík, třetí tým: Pavel, Klíště a Kivi. Pak jsme nasedli na autobus, který nás zavezl do Vranova. Ve Vranově jsme se vydali ke klášteru a tam jsme měli první úkol. Dostali jsme od Kuby papírek, na kterém byly otázky o klášteru. Jako třeba kdy byl postaven nebo kdo ho postavil, jaký řád tam působil atd. Naše průzkumnická skupinka měla nejvíce správných otázek a tak jsme měli první bod, která skupinka měla na konci nejvíc bodů vyhrála. A protože jsme vyhráli měli jsme poctu vést podle mapy. Celou dobu jsme šli po červené. Po cestě jsme se zastavili na pěkném místečku na sednutí a tak jsme si dali sváču. Po sváče jsme si zahráli novou hru, která se jmenovala Ježibaba. A znenadání jsme zjistili, že přišla ZS Morava a domluvili jsme se, že si s nimi zahrajeme Hutututu. Hráli jsme to velmi dlouho až nakonec na jedné straně zůstal jenom Vojta a byl konec. Po této hře jsme se vypravili směr Babí Lom. Po cestě jsme také hráli ještě jednu hru. Jeden dobrovolník si zavázal oči a stoupl si na pařez. Pak ho Kuba zamotal a on měl ujít deset kroků, potom se zastavil a měl se maximálně dvanácti kroky vrátit zpátky na pařez. Honzíkovi se to povedlo. Po téhle zajímavé hře jsme šli vzhůru do kopce na Babí Lom. Když jsme vyšli kopec šli jsme dál po balvanech a skalách až na rozhlednu Babí Lom. Tam jsme vyšli až nahoru a pokochali se výhledem z rozhledny a také velkými bublinami, o které se snažil jeden starší pán. Po vykoukání jsme sešli dolů a pokračovali jsme po cestě do Lelekovic. V Lelekovicích jsme dostali opět papírek s otázkami a měli jsme je po výzkumných týmech doplnit. Náš výzkumný tým opět vyhrál. Poté jsme se nasvačili a vydali jsme se na nádraží. Na nádraží jsme měli hodně času do příjezdu vlaku, a tak jsme si zahráli pár her. Nejdříve jsme se převtělili do mravenců a zdolávali jsme lepkavý sirup. Pak jsme si zahráli na krále, šaška a poddané a nakonec jsme pantomimicky předváděli předmět, který jsme vytáhli z neexistující skříně. No, a nakonec jak už to bývá nám přijel vlak, kterým jsme se dostali zpátky do České republiky neboli do Brna.
