1.den Tato akce byla jenom pro starší členy oddílu, takže jsme se na srazu sešli já, Klíště, Franta a Zdenda. Avšak po vedoucích ani vidu ani slechu. Asi po čtvrthodině čekání Frantu napadlo podívat se na mobil, no a tam mu vyskočila esemeska od Kiviho: Až budete všichni, najděte nejbližší cyklosport a řekněte zde heslo bílá velryba. Spojka vám předá zprávu. P.S. cyklo obchodů může být okolo i víc. Hodně štěstí. Tak jsme zašli do nejbližšího cyklosportu a tam jsme řekli heslo bílá velryba a prodavač nám předal obálky ( Naštěstí jsme zašli hnedka na poprvé do správného cyklosportu). Otevřeli jsme tedy první obálku, ve které byla zašifrovaná zpráva. Když jsme ji vyluštili dozvěděli jsme se, že si máme koupit správné lístky a dojet do Řícmanic, kde máme rozbalit druhou obálku. Tak jsme tedy dojeli podle pokynů až do Řícmanic, kde jsme rozbalili druhou obálku, ve které stálo, že máme jít ke kontejneru, který byl za cedulí Řícmanice a tam pořádně zařvat. Když jsme to udělali ozvalo se z nedaleké chaty zapískání a my jsme uviděli Honzíka s Kivim. Nejprve jsme si odložili batohy a poté nás Kivi provedl chatou. Po menší prohlídce jsme se ubytovali a šli jsme na dřevo. Ovšem k tomuto sbírání dřeva jsme nemohli používat ruce a tak to vypadalo opravdu velmi komicky když jsme s tím dřevem museli přejít i potok. Když jsme nanosili dostatek dřeva, odnosili jsme ho k ohništi a rozdělali jsme oheň a pak jsme si na něm opekli špekáčky. Potom jsme se přesunuli zpět do chaty a pustili jsme si film Černá kočka, bílý kocour. Po tomto filmu jsme šli spát.
Poklidně jsme spali až do té doby než nás probudilo rádio. Klíště ho šel vypnout a u něho našel dopis, ve kterém se psalo, že musíme okamžitě opustit chatu, protože nás napadli mimozemšťani a útočí na nás jejich stroje. Tak jsme se tedy teple oblékli a vydali jsme se po svíčkách do rukou osudu. U poslední čtver-svíčky jsme se zastavili, zavázali jsme si oči a chytli se za ruce a čekali co se bude dít. Najednou se ozval zvuk auta, které zastavilo těsně vedle nás a potom takové šílené zvuky a něčí ruce nás vtáhli do kufru toho auta. Zavřeli dveře a spustili tak šílenou hudbu, že se to nedá popsat. Řvalo nám to přímo u ucha a auto strašlivě drncalo a my jsme všichni leželi na sobě. Unášeli nás mimozemšťané… Najednou po celkem dlouhé jízdě auto zastavilo a my jsme se vypotáceli ven. Rozvázali jsme si oči a začali jsme hledat něco co by nám řeklo co máme hledat. Nakonec jsme našli dopis, který nám sdělil, že se co nejrychleji máme dostat zpátky do chaty, že nebezpečí pominulo, ale nemusí to trvat věčně. Tak jsme se vydali po silnici do Řícmanic. Když jsme procházeli Ochozem připojila se k nám kočka a šla pořád za náma. Prošli jsme také přes Kanice až jsme se dostali do Řícmanic, kde na nás v chatě čekali Honzík s Kivim. Chvíli jsme se vzpamatovávali z cesty a poté jsme šli konečně spát.
2.den Vzbudili jsme se až někdy v poledne. Nasnídali jsme se buchet a provedli jsme ranní hygienu. Pak jsme já s Klíštětem šli posbírat svíčky a Franta se Zdendou se vrhli na umývání nádobí.
Po umytí nádobí jsme šli do lesa, kde jsme si každý zahráli na umělce a vytvořili jsme umělecké dílo jenom z přírodních materiálu. Honzík ztvárnil hlad, Kivi ženu, Klíště podzim, Franta udělal pomník našeho oddílu, Zdenda vytvořil jakousi chajdu a já jsem udělala stan pod stromem s rozdělaným ohníčkem. Po dokončení našich uměleckých děl jsme si udělali „výstavu“ a poté jsme se vrátili zpátky do chaty a začli jsme připravovat oběd-těstoviny se sýrovo-špenátovou omáčkou a kuřecím masem. Po obídku jsme si udělali poleďnáček, na který volně navazoval program, protože venku začalo pršet. Měli jsme si namalovat strom a podle něho jsme potom poznávali jací jsme, jakou máme povahu atd. Pak jsme si zkusili vymyslet vlastní oddíl a poté jsme si pustili Simpsoni a po pár dílech jsme si osmažili palačinky. Večer jsme se podívali na film Eurotrip.
3.den Ráno jsme vstávali celkem brzy, protože jsme se museli napojit na výlet se zbytkem oddílu. Honzík jel do Brna na sraz a Já, Klíště, Zdenda, Franta a Kivi jsme poklidili a jeli jsme autem do Bílovic, kde jsme nasedli na vlak a potkali jsme se se zbytkem oddílu.
Káťa