Na závěr oddílového roku jsme vyrazili na víkendovou výpravu – tentokrát do lesnatého a skalnatého údolí řeky Oslavky. Naše cesta začala na nádraží v Kralicích nad Oslavou, odkud jsme vyrazili překonat několik kilometrů, dělících nás od vyhlídnutého tábořiště. Jenže jak už to tak bývá, nakonec bylo všechno úplně jinak, než jsme plánovali: do našeho příběhu vstoupili zdejší domorodci a my jsme museli pokračovat v cestě o něco dál, než jsme původně chtěli. Ale i s takovouto nesnadnou překážkou jsme si statečně poradili a nezaskočilo nás dokonce ani brodění proudící Oslavky. S blížícím se večerem jsme konečně doputovali až na Kančí louku, kde jsme postavili stany, u ohýnku snědli zaslouženou večeři a šli spát.
Druhý den už byl pohodovější. Sbalili jsme stany i všechny věci a vyšplhali od řeky k vyhlídkovému altánku Gloriet, kde jsme se potkali s Lele, která přijela až tento den. Abychom si odpočinuli od těžkých batohů, na chvíli jsme je tady odložili a na lehko vyrazili k zámečku na Vlčím kopci doplnit zásoby vody. Po obědě jsme pokračovali na zříceninu Sedlecký hrad, kam to už nebylo daleko. Během večera na zřícenině jsme si zahráli několik her – vyzkoušeli jsme si náš oblíbený karetní Bang, a také nás navštívila místní čarodějnice.
V neděli jsme došli do Náměště nad Oslavou. Na závěr cesty jsme si tu dali osvěžující malinovku a někteří i zmrzlinu, načež jsme už sedli do vlaku a vrátili se do Brna. Na výpravě nás bylo celkem 16, což je krásné číslo: Anička, Klárka, Ríša, Ondra, Zuzka, Eva, David, Nikča, Peťa, Anežka, Honza, Lele, Michal, Káťa, Terka a Franta.
