V pátek jsme se vydali vlakem do Rosic, kde jsme se ubytovali v místním SVČ. Po ubytování jsme vytáhli deníky a podívali se, jak si je psávali naši instruktoři a pokusili se pak něco stvořit i do našich deníků. Těsně před večerkou jsme pak našli staré útržky stránek z deníku rosického pekaře, který nás požádal o to, abychom přišli na důvod, proč ho zámecký pán nechal popravit.
Sobotní ráno nás přivítalo spíše pošmourným počasím, ale ani to nás neodradilo od toho, abychom vyrazili na očekávanou Vlečku a pokusili se vyčistit kus přírody. Vybaveni pytli a rukavicemi jsme se vydali vstříc odpadkům. Některé nálezy byly opravdu kuriózní a to třeba nalezení dvou televiz nebo skoro funkčních koleček. Prošli jsme 8 kilometrovou trasu, nasbírali několik pytlů odpadků a poslední úsek cesty jsme je vozili na nalezených kolečkách. Po cestě jsme potkali i nervního pána, kterému vadilo, že necháváme pytle s odpadky na jeho pozemku. I když jsme se ho snažili přesvědčit, že ty pytle hned odvezou, nechtěl odjet pryč, dokud jsme je nepřeskládali na druhou stranu cesty, kde už jeho pozemek nebyl. Cesta zpátky z výletu byla taky vtipná, jelikož jsme se do Rosic vraceli přes Mendlovo náměstí, odkud nám jel přímý bus do našeho dočasného bydliště. Večer jsme seskládali útržky obrázku a vydali se k pranýři, kde byla ukryta šifra s řešením. Zjistili jsme tak, že pekař byl na pranýř a následnou smrt poslán neprávem. Celé to bylo narafičiné od rádce rosického zámeckého pána, který svému pánovi záviděl, že může jíst pekařův chléb, a tak jednou dal pekaři do chleba jed, aby si jeho chléb nemohl koupit ani on, ale ani zámecký pán Hecht z Rosic. Bohužel se nikdy neprokázalo, že je pekař nevinen a tak byl popraven.
V neděli nás čekalo už jen nalezení pokladu, který nám schoval pekař jako dík za vyřešení jeho záhadné smrti. Poté obídek, úklid a výprava do tajuplného rosického nádražního lesa, ve kterém jsme postavili nové přírodní i nepřírodní stavby.
Káťa
