Pátek 6.12. 2013
Ve velice hojném počtu jsme se v pátek sešli na nádraží, kde jsme dostali zprávu od Čerta, že unesli Mikuláše. Nejdříve jsme našli v místním obchůdku jeho kamaráda, který nám prozradil, kde Čerta najdeme. Společně s ním jsme se vydali na místo, kde se s Mikulášem viděl naposledy – v mále chaloupce zované Brlenka. Autobus nás přiblížil a poslední dva kilometry už byli na našich nohách. Byla sice už tma, foukalo, ale všechno jsme zdárně zvládli. Večer už jsem jen jedli, relaxovali a šli spát.
Sobota 7.12. 2013
Ráno jsme nalezli Mikulášův deník, kde se psalo, že se bojí, a že se vydal za svým kamarádem do Litomyšle. A tak jsme vyrazili taky. V Brně po sněhu ani vidu ani slechu, ale tady jsme ho měli místy až do půli lýtek. Cestou jsme si zahráli pár zimních her, najedli se a dali si teplý čaj v místní zavřené hospůdce (naštěstí v ní byla hodná paní, která nám otevřela :-). Před městem jsme uviděli na zemi podivné stopy od krve, po kterých když jsme se vydali našli jsme zraněného Anděla, kterého jsme ošetřili a který nám řekl, že má namířeno stejně tam kam my – tedy za Mikulášovým přítelem Petrem. V Litomyšli jsme okoukli zámek a zkontaktovali Petra, který nám, ale bohužel moc nepomohl, protože věděl jen to, co už jsme věděli. Nezbývalo nám teda nic jiného než se vrátit zpět do tepla chalupy. Večer jsme ještě v lese objevili podivná světla, ze kterých se nakonec vyklubal vzkaz od Mikuláše, kde nás prosil o pomoc, ale bohužel jsme pořád nic nevěděli…
Neděle 8.12. 2013
Dopoledne jsme šli nanosit dříví, abychom to co jsme protopili, zase připravili dalším návštěvníkům. Když tu náhle s dřevníku vyběhli dva maskovaní únosci. Snažili jsme se je chytit, ale bohužel se nám to nepovedlo. Co se povedlo, bylo osvobodit Mikuláše, kterého jsme našli svázaného. Moc nám děkoval za záchranu a na rozloučenou nás obdařil nějakými těmi sladkostmi. Poobědvali jsme oblíbené fazole, uklidili chalupu a pak už se jen vydali na bus a vlak, který nás zavezl domů.
Honzík