Sraz byl jako skoro vždycky na Hlaváku. Na srazu jsme dostali vizitky, na kterých byla napsaná zkratka N.U.M. (Neuvěřitelně Utajovaná Mise), naše jméno, naše identifikační číslo a zašifrovaný kód. Zjistili jsme, že jsme se stali vojíny a další hodnosti dostaneme za splnění různých úkolů. Dokonce s námi jel i vojenský pes Míša (pes Klíštěte).
Když jsme dorazili na sraz všichni, nastoupili jsme do vlaku, který jel až do Náměště nad Oslavou. Od tam jsme se pod vedením Zdendy vypravili asi 5 km k Umírajdě a blízkému tábořišti. Když jsme tam dorazili zjistili jsme, že je srub prázdný, ale díky krásnému počasí jsme se rozhodli dojít na tábořiště a spát pod širáčkem. Jediný Klíště si postavil přístřešek. Ostatní jsme se tedy ubytovali pod širým nebem a vytáhli jsme si večeře z domu. Zapálili jsme si ohýnek a s chutí jsme začali jíst své večeře. Pak už jsme jenom zpívali u kytary. A samozřejmě jsme šli spát !!!
2.den 03.09. 2011
Ráno bylo velmi komické, protože Míša se snažil Klíštěti odkolíkovat stan tím, že mu okousával kolíky. Byla to fakt sranda se na to dívat. Po budíčku byla ranní píseň a potom snídaně-buchty. Po snídani jsme si vzali kartáčky, pasty a prázdný petky a vyrazili jsme k nedaleké řece. Vyčistili jsme si zoubky a pak se Kivi s Honzíkem přebrodili přes řeku, protože studánka na doplnění vody byla na druhé straně a mosty byly daleko. Počkali jsme až se vrátí a šli jsme zpátky do tábořiště. Pak jsme měli za úkol udělat společný výzkum srubu Umírajda. Když už jsme ho dokončili vrátili jsme se, ale v tábořišti nebyl ani Kivi ani Honzík jenom vysílačka. Následně jsme se dozvěděli díky vysílačce, že máme zamaskovat své ležení, aby uniklo kamerovým snímkům. Tak jsme všechny věci dali do stanu Klíštěte a naházeli na něj trávu a kůru. Když jsme to měli hotové ozvali jsme se do vysílačka a zjistili jsme, že máme jít k řece. Došli jsme tedy k řece a potom jsme měli pokračovat dokud neuvidíme Kiviho a Honzíka. Když jsme je uviděli došli jsme až k nim a dozvěděli jsme se, že budeme střílet ze vzduchovky. Nakonec jsme se pořádně vystříleli, tak jsme všechno sklidili a šli natábořiště, kde jsme uvařili oběd-rizoto. Po obědě byl poledňák, ve kterém Čak hledal kuličky, někdo si psal deník a někdo prostě jenom odpočíval. Po poledňáku jsme se převlékli do plavek a šli jsme se dolů do řeky koupat. Čak měl s sebou člun pro jednoho a pořád s ním někam ujížděl po proudu, takže jsme měli co dělat, abychom ho chytli. Byla to zábava a také příjemné svlažení uprostřed parného dne. Po dostatečném vykoupání jsme se dohodli, že půjdeme do asi 3 km vzdáleného Sedlce na kofolu. Po cestě jsme si natrhali pár hrušek a švestek. Když jsme se napojili kofolou vydali jsme se zpátky do tábořiště, kde jsme si dali večeři-hočimina. Po večeři jsme opět zpívali u ohně, ale protože jsme byli unavení za pár minut jsme šli spát.
3.den 04.09. 2011
Po budíčku byla ranní píseň a snídaně-chleba s taveňákem, paštikou nebo s tuňákem. Každý měl něco jiného. Po snídani jsme šli napustit flašky. Jenže z 8 flašek se jedna rozbila při pádu na kámen a jedna se napustila jen zpola, protože potom začala téct hnědá voda. Takže nám zbylo jenom 6 flašek. Potom jsme se vrátili a začali jsme se balit. Když došel kivi dozvěděli jsme se, že máme postavit bunkr z přírodních materiálů. Boky jsme tedy udělali ze dřeva a z velmi velkého mechu, který vypadal jako koberec a střechu jsme udělali z kůry a mechu. Pak kivi s Honíkem hodnotili vzhled a materiál. A také zkoušeli jeho propustnost a výdržnost. Při zkoušce výdržnosti bohužel nevydržel a zřítil se na Frantu, Čaka a Zdendu, kteří byli uvnitř. A u propustnosti byl nejvíce mokrý Klíště. Z celkových 80 bodů jsme získali pouhých 36 bodů. Potom byl oběd-fazole. Po obědě jsme vyrazili na cestu. Po cestě jsme mimo jiné také brodili řeku. Klíště trochu zahučel, ale jinak bez úhony. Na nádraží jsme si dali sváču a nasedli jsme na vlak do Brna. A Čak získal titul hledač kuliček.
Autor článku: Káťa
